Velikonoční mazanec

Suroviny: 500 g špaldové hrubé mouky, 6 lžic vyzrálého pšeničného kvásku, 6 lžic pšeničné sladěnky BIO, 250 ml teplé vody, 200 ml oleje, špetka soli, pomerančová kůra a citronová kůra, 1 lžíce rozinek, 1 lžíce nasekaných ořechů, špetka skořice

Postup: Mouku vysypeme do mísy, přidáme kvásek, olej, sůl, skořici, kůru, propláchnuté rozinky, ořechy a vodu s rozpuštěnou sladěnkou. Vymícháme kypré těsto, které se nelepí na vařečku (podle toho, jak saje mouka, přidáváme teplou vodu). Necháme kynout na teplém místě pod vlhkou utěrkou nejlépe do rána. Vytvoříme mazanec, který pečeme v předehřáté troubě nejdříve na 180^OC, po 20 minutách ubereme na 150^OC a pečeme ještě dalších 30 minut. Vyzkoušíme špejlí, jestli je těsto dobře propečené (nesmí se lepit).

Obr. www.mujobchod.cz/nase-potraviny/recepty/velikonocni-mazanec

Mazanec

Původně obřadní pečivo v průběhu staletí měnilo svou recepturu, oblíbenou pochoutkou je však dodnes. Mazanec, nebo také velikonoční bochník, se tradičně pekl na Bílou sobotu a na Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) se ráno nesl do kostela k vysvěcení. Mazanec na vrchu zdobí kříž, který je připomínkou Kristova utrpení. Pekl se z kynutého těsta, podobně jako vánočka, ale zpravidla obsahoval více vajec, používalo se i odlišné koření. Nejstarší recepty na mazanec, které pocházejí již z přelomu 15. a 16. století neobsahují cukr, do těsta se místo něj přidávala sladká smetana nebo sladký tvaroh. Z koření se do těsta dával šafrán, nebo třeba hřebíček.

Složení těsta záviselo jednak na majetkových poměrech rodiny, jednak na tom, komu byl mazanec určen. Nejobyčejnější byl mazanec z prostého kynutého těsta, pro hosty se mazanec obohatil rozinkami, mandlemi a případně také sladkým tvarohem, který těsto učinil kypřejší. V majetnějších rodinách se pekl menší bochánek pro každého člena, chudší domácnosti měly jen jeden velký mazanec, který se rozkrájel na menší díly.

Zdroje: