Vitamín K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích a má 3 formy (K1, K2 a K3). Tyto vitamíny se tvoří z bakterií v tenkém střevě. Někteří jedinci však mohou mít problém s absorbováním tohoto vitamínu. V takovém případě je vitamín K3 do těla dodáván synteticky a měl by být podáván s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat.

Vitamín K je potřebný zejména pro správnou činnost jater a také pro funkčnost srážlivosti krve pomocí takzvaných faktorů srážení krve. Vitamín K potřebujeme hlavně proto, abychom nekrváceli, protože působí preventivně proti těmto problémům (krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, trombóza, vnitřní krvácení). Vitamín K také pomáhá vstřebávat vápník, se kterým pak společně působí na kosti, zamezuje řídnutí kostí a ovlivňuje jejich správný vývoj. Působí také preventivně proti vzniku rakoviny, podporuje srdeční funkce, ledviny a snižuje také hladinu špatného cholesterolu v krvi.

Vitamín K se také předepisuje před operacemi, aby se zabránilo možným komplikacím v podobě pooperačního krvácení. Vitamín K se nachází v listové zelenině (špenát, salát), luštěninách, brokolici, tuřínu, kapustě, květáku, mase, obilných a mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko) bramborách, rostlinných olejích, vnitřnostech, mořských řasách, rajčatech, mrkvi, rybím tuku, sojovém oleji, ve vajíčkách a špatný vliv mají na vitamín K zvláště antibiotika, která jeho účinek výrazně snižují.

Zatímco vitamín K1 se nachází v zelené zelenině a pomáhá udržovat zdravou krevní srážlivost, vitamín K2 je produkován bakteriemi, které jsou obsaženy ve fermentovaných a tedy zakysaných potravinách. Celkové množství vitamínu K2 je sice v těchto potravinách obvykle nižší než vitamínu K1 v listové zelenině, ale je do těla vstřebáván všechen, přičemž vitamínu K1 se vstřebá jen 10 procent.

Zdroj: www.zdravinaroda.cz

 

 „Vitamín K1 se v těle dokáže přeměnit na K2, ale toto množství je nedostačující. Navíc má velmi krátký biologický rozpad, což znamená, že ztratí více než polovinu své léčebné schopnosti. A to již v průměru do jedné hodiny. Pokud tedy chcete doplňovat vitamín K formou doplňků stravy, dbejte na to, aby se jednalo o jeho formu K2,“ vysvětluje praktická lékařka MUDr. Janka Tóthová.

Když je vitamínu nedostatek

Pokud se objeví nedostatek vitamínu K v našem organismu – zejména u pacientů trpících potížemi s játry, candidózou, nedostatkem tuků ve stravě, nepřítomnost žlučových kyselin, nebo metabolické poruchay (střevní problémy, porucha vstřebávání tuků), účinek se snižují. Účinek ovlivňují také antibiotika, rentgenová záření, minerálními oleje, přebytek vitamínu E nebo alkohol a nedostatek se pak může projevit různými metabolickými poruchami (komplikace s játry, tlustým střevem, zhoršení srážlivosti krve, krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, časté průjmy, pomalejší hojení ran, tvorba modřin a krevních podlitin). Vitamín se neničí varem, vlhkostí, ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, jeho účinek může být snížen.

Přebytek vitamínu se zpravidla neobjevuje, tělo si ho vytvoří přiměřené množství a nebezpečí se může objevit pouze u pacientů s poruchou srážlivosti krve. Přebytek se může projevit například silnějším pocením, horečkami, nechutenstvím nebo návaly horka a zimy. Doporučená denní dávka vitamínu K se udává okolo 0,08 mg za den.

V případě nedostatku vitamínu nedochází k aktivaci bílkoviny tzv. osteokalcinu, který dbá na to, aby se vápník ukládal v kostech. Dochází tak k postupnému snižování hustoty kostí a snížení jejich kvality, tím i větší lámavosti. Zvenku se kost jeví v pořádku, problém je uvnitř. V tu chvíli je jen krůček ke vzniku osteoporózy. Maximální množství kostní hmoty je dosaženo kolem 30. roku, od té doby klesá.

Řada lidí se mylně domnívá, že když tělu dodají vápník a vitamín D3, pak pro své kosti dělají maximum. Ve skutečnosti, pokud jídelníček nedoplní také o vitamín K2, nejenže svým kostem nepomohou, zároveň jim bude hrozit, že se vápník začne ukládat v měkkých tkáních. Tedy v cévách, což může vést k jejich kornatění a vyššímu riziku vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Vitamín K2 má schopnost ovlivnit kalcifikaci tepen a tedy „odstranit“ z nich přebytečný vápník.

Co obsahuje vitamín K2

  • Pickels neboli kvašená zelenina, včetně kysaného zelí
  • Fermentovaný sójový výrobek – Natto
  • Zrající sýry
  • Kysané mléčné výrobky – tučný tvaroh, jogurty, kefír, podmáslí, kyška. „K fermentaci mléčných výrobků se používají speciální mikroorganismy tzv. probiotické kultury, které jsou nezbytné pro správné složení mikroflóry zažívacího ústrojí,” upozorňuje výživová poradkyně PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
  • Živočišné tuky ideálně z domácího chovu – máslo, sádlo, kachní sádlo, husí sádlo …
  • Maso – vnitřnosti (játra), hovězí, vepřové, husa, losos
  • Vejce

Vitamín K2 je rozpustný v tucích. Přičemž rostlinné tuky jsou na tento vitamín mnohonásobně chudší než živočišné tuky, a to především máslo. Je také velmi důležité, od jakých krav bylo mléko získáno. Ideálně by měly být živeny zelenou trávou – jetelem a vojtěškou.

Zdroje:

© MUDr. Josef Jonáš – poradna celostní medicíny

CategoryZajímavosti

© 2016 MUDr. Josef Jonáš - poradna celostní medicíny