Čím více se strava odklání od přirozenosti, tím více hrozí nastolení nerovnováhy v našem organismu. Samozřejmě, že tato nerovnováha má dopad na veškeré funkce. Zdraví člověka do značné míry závisí na stravě, kterou denně přijímá, na jejím složení, a schopnosti našeho organismu tuto potravu strávit a využít. Jistěže zdraví není ovlivněno jen jídlem, hraje zde roli psychika, naše psychická i fyzické zranění, zevní prostředí, přiměřený pohyb i kvalita dýchání. Nemůžeme opomenout ani naši vrozenou konstituci a s ní vrozené slabé i silné stránky. Přesto strava má ve formování zdraví své nezastupitelné místo a pomocí správně zvolené stravy nejen zlepšíme fyzické tělo, ale i odlehčíme naší psychice a můžeme se tím pádem na mnoho věcí v našem životě podívat s větším nadhledem beze strachu a vnitřního napětí. Proto se vyplatí věnovat našemu každodennímu jídlu pozornost.
Na úvod je třeba zmínit, že náš metabolismus funguje jenom ve stavu, kdy v autonomním nervovém systému svou aktivitou dominuje ta část, které se říká parasympatikus. K tomu dochází tehdy, kdy jsme ve stavu fyziologického klidu, jinými slovy ve stavu relaxace. V praxi to znamená, že abychom mohli řádně metabolizovat jakýkoliv pokrm, je třeba se už před jeho konzumací uvést do náležitého klidového režimu. Během jídla je důležité dbát na to, abychom jedli dostatečně pomalu, protože nadměrná rychlost tělo okamžitě katapultuje do stresového stavu. Ve stresu naopak dominuje sympatikus – ta část našeho nervového systému, která je zodpovědná za to, že se ve vypjatých chvílích bráníme, útočíme či utíkáme. Pokud ale v tomto adrenalinovém stavu jíme, doplácí na to náš trávicí systém, který v tu chvíli není ani zdaleka schopen naplno fungovat… Pokud budeme jíst nevhodné potraviny, zadřeme se jako to auto. Každý člověk je jedinečný a neopakovatelný ‒ co je pro jednoho člověka lékem, může být pro druhého „jedem“.
Nejméně polovinu svého zdravotního stavu můžete ovlivnit právě individuální stravou, poněvadž: “otec nemoci nemusí být vždy známý, ale matkou je vždy strava…”
Nezapomínejme, že naše tělo je uzpůsobené tak, aby se samo obnovovalo pomocí hlavních stavebních bloků (ve formě bílkovin, uhlovodanů a tuků), které byly dostupné už našim předkům, a ne pomocí různých tablet a roztoků. Můžete užívat vysoce kvalitní doplňky, které jsou vhodné pro váš metabolický typ. Ale pokud budete zároveň jíst nesprávnou stravu, je to jako chtít se pohybovat současně opačnými směry. V takovém případě můžete jen doufat, že doplňky budou alespoň částečně neutralizovat nepříznivé účinky stravy, která neodpovídá vašemu metabolickému typu. Dnešní lidé ztratili kontakt se svým tělem a mnoho z nich ani neví, co to je opravdové zdraví, protože jej nikdy nezažili. Jejich strava byla tak dlouho zcela nevhodná, že většina z nich se nemohla spolehnout na svůj geneticky daný zdravotní potenciál nebo jej nikdy nezažila. Protože i když máte všechny předpoklady pro vynikající zdraví, bez správných pohonných hmot je nikdy nerealizujete.
Čím více se strava odklání od přirozenosti, tím více hrozí nastolení nerovnováhy v našem organismu. Samozřejmě, že tato nerovnováha má dopad na veškeré funkce. Chronické nemoci, infekce, ledvinové poruchy, poruchy slinivky břišní, ale také vzájemná souvislost s vegetativním nervovým systémem způsobují překyselení organismu. To následně působí na pokles imunity, ale také vznik zánětů. Čerpají se zásoby alkalických rezerv, dochází k situaci příznivé pro infekci plísněmi, osteoporózu, nádory a řadu dalších zdravotních potíží. Velmi ilustrativní je vztah k vegetativní nervové soustavě. Kyselé prostředí dráždí sympatikus, který je v podstatě stresovým nervovým systémem. Dochází k pocitům stresu se všemi známými důsledky. Mnohé psychické stresy jsou výsledkem poruchy vnitřního prostředí. Existuje ovšem i opačný postup. Stres způsobuje sevření tepen v břišních útrobách. Hromadí se odpadové produkty z tkání, které mají kyselou reakci. Stres organismus překyseluje a kolotoč se opět rozbíhá. Na překyselení reagují stejným způsobem i cévy mozku. Po zúžení cév v mozku a omezení průtoku krve následuje neklid, únava, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, pocení, deprese. Proto všem co chtějí nastolit symbiózu střeva a acidobazickou rovnováhu doporučuji užívat: Hlavně bych zahájil koupele nohou. Do škopku s mírně teplou vodou dáte 2 lžíce jedné sody a každý den po dobu 3 týdnů budete nohy koupat v této lázni (koupat 1 hodinu). Můžete si dělat i celotělové koupele ve vaně – rozpustit 3 polévkové lžíce jedlé sody ve vodě a koupat se opět alespoň 1 hodinu.
PÁR INFORMACÍ NAVÍC:
- GOITROGENNÍ POTRAVINY: brokolice, hlávkové zelí, hlávková kapusta, růžičková kapusta, květák, tuřín, kedlubna, řeřicha a hořčice. Nejvíce goitrogenu obsahuje syrová zelenina, částečně se ničí vařením a úplně se zničí kvašením. Neměli by je jíst lidé se sníženou funkcí štítné žlázy, protože potlačují její činnost, blokují vznik hormonu štítné žlázy, může vzniknout vole nebo struma.Při snížené funkci štítné žlázy bychom měli syrovou a vařenou zeleninu vynechat úplně. Naopak ‒ kysané zelí se doporučuje (zvyšuje činnost štítné žlázy). POZOR ‒ nejíst kysané zelí při zvýšené činnosti štítné žlázy!
- LUPENKA – pokud máte lupenku, nejezte naklíčené fazole mungo.
- FYTÁTY – potraviny, které obsahují fytáty (otruby, sezam, pšenice, oves, sója, luštěniny) a neprojdou některou z těchto úprav – kvašení, fermentace, klíčení. Luštěniny je třeba namočit přes noc, poté vodu slít a propláchnout. Neměli by je jíst lidé s onemocněním štítné žlázy. Vyvolávají také alergie, osteoporózu, střevní potíže.
- ŠKROBY – obsahují brambory, mrkev, dýně, artyčoky; Některým lidem vadí velké množství škrobů, jejich tělo ho nezpracuje, ukládá je a tím vzniká spousta chronických chorob.
Pokud máte doporučený chřest – působí jako prevence rakoviny tlustého střeva, ale pouze pro váš typ – jinak ne). Pokud máte doporučené avokádo, detoxikuje játra a zbavuje je špatných tuků, ale pouze pro váš typ jinak ne). - KYSELINA ŠŤAVELOVÁ – obsahuje ji černý čaj, ostružiny, angrešt, švestky, slívy, maliny, jahody, rajčata, rebarbora, čekanka, hroznové víno, rybíz, zelená paprika, všechny řepy, také – chřest, špenát (jedině u těchto potravin se vařením zničí). Kyselina šťavelová zabraňuje vstřebávání vápníku, což zejména vadí typu „parasympatikus“ a „rychlé spalování“. Potraviny s kyselinou šťavelovou by neměli jíst lidé se sníženou funkcí štítné žlázy.
- Potraviny Z NOČNÍ STRANY – brambory, rajčata, papriky, lilek, tabák; Neměl by je jíst nikdo, kdo má artrózu a osteoporózu – vyplavují vápník z těla.
- POTRAVINY OCHLAZUJÍCÍ – syrová zelenina, syrové jižní ovoce, klíčky – naklíčená semena, mořské řasy, listová zelenina, rajčata, okurky, jogurty a zakysané výrobky, zelený čaj, kvašená zelenina (nevařená), kopr, petržel, sojová omáčka, sója, tofu, chilli, koriandr, olivy. Neměli bychom je jíst v zimních měsících a chladných dnech (přestože je máme typově doporučené). Ochlazují nás a dochází k nerovnováze, potom je nám stále zima, protože naše tělo nezvládá chlad zevnitř (chladnými potravinami) i zvenčí (zimním a chladným počasím). Proto je tyto potraviny vhodné zařadit v letním období a horkých dnech, kdy nám pomohou zvládnout letní horké počasí.
- POTRAVINY ZAHŘÍVAJÍCÍ – vařená zelenina, vařené a jinak tepelně upravené ovoce, tempeh, miso, čočka, kořenová zelenina, fazole, oves, pohanka, ječmen, máslo, semena, ořechy, maso, brambory, česnek, cibule, zázvor, kmín, pepř, skořice, hřebíček a jiné zahřívací koření, maso – zejména červené. Neměli bychom je jíst v letních měsících a horkých dnech (přestože je máme typově doporučené). Zahřívají nás a opět dochází k nerovnováze, je nám nadměrné horko, potíme se a tím ztrácíme spoustu minerálů důležitých pro naše tělo. Proto je vhodné zařadit tyto potraviny do jídelníčku v zimním období a chladných dnech.
- Něco O SOLI – Sůl se má konzumovat vždy PROVAŘENÁ – jinak zvyšuje krevní tlak a zatěžuje ledviny. Na talíři lze dosolovat sojovou omáčkou.
Zdroje: MUDr. Stranadelova V., Zerzán J., Radost z jídla, Anag 2011, ISBN 978-80-7263-704-1
Josef Jonáš, Tajenky života II., 2. vyd. Eminent 1996, str. 202, ISBN 80-85876-03-5
