Za poslední desetiletí se významně prodloužil věk Čechů. U žen se od roku 2006 zvedla naděje na dožití o 2,5 roku na 82,1 roku, u mužů o 2,8 roku na 76,2 roku. Vyplývá to z nedávné zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nicméně, není to jednoznačně dobrá zpráva. Střední délka života, tedy věk, kterého se mají lidé šanci dožít, je u nás stále o pět let kratší než ve vyspělých západních státech.
„O tom, jak dlouho bude člověk žít, se rozhoduje vlastně už od početí. Vlivy se během života sčítají a ve stáří se zúročí,“ říká socioložka z brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovičová.
Celosvětový rozdíl přitom činí neuvěřitelných padesát let. Zatímco v subsaharské Africe se lidé dožívají v průměru kolem pětatřiceti, v Japonsku či ve Skandinávii se blíží průměrný věk už devadesátce. „Svoje stáří máme ze značné části ve vlastních rukou. Například jedna renomovaná americká studie mluví o padesátiprocentním vlivu životního stylu, dvacetiprocentním vlivu prostředí, stejném podílu dědičnosti a desetiprocentní pomoci medicíny. Domnívám se, že Češi za vyspělými zeměmi zaostávají hlavně kvůli náchylnosti k alkoholu a tabáku,“ podotýká Vidovičová.
Podle ní vědci například analyzovali život současných stoletých. Vyplynulo z něj, že tito senioři měli v životě mírný, ale pravidelný pohyb, jedli středomořskou stravu a zejména hodně luštěnin. „Nezanedbatelnou roli hrají i sociální faktory, rodinná soudržnost a kvalita vztahů,“ dodává socioložka.
Na tom, že Češi za poslední desetiletí v průměrné době dožití o něco poskočili, se může podle ní podílet i kvalitnější medicína. Seniorská skupina v Česku se za poslední desetiletí rozrostla o půl milionu. Jenom loni u nás přibylo lidí nad 65 let o 56 500 a tvoří už bezmála 20 procent populace. Průměrnému obyvateli republiky bylo loni 42 let. „Stárnutí se projevuje rostoucím podílem seniorů i zvyšujícím se průměrným věkem,“ uvedla Michaela Němečková z ČSÚ.
Použitý zdroj: MF DNES, Ivana Karásková
