Je třeba vycházet z potřeb organismu a ty závisejí na tom, co jíme a jak moc se potíme. Nebo jinými slovy závisejí také na ročním období, počasí, ale i na naší fyzické aktivitě.
Když běžně přijímáme stravu, která neobsahuje nadbytek bílkovin, toxických, chemických a jiných nepříznivých látek, pak nepotřebujeme tolik vyplavovat, a tudíž nepotřebujeme ani tolik tekutin a tím nemusíme zatěžovat oběh, srdce ani ledviny. Potraviny, které běžně jíme při zdravém způsobu stravování, jako obiloviny, zelenina i luštěniny, jsou vařené ve vodě a ta je přirozenou součástí potravy. Proto není potřeba mnoha dalších tekutin.
Nejvíc tekutin potřebujeme na vyvážení suché a slané potravy, tedy pečiva, krekrů, slaných tyčinek, brambůrků, čipsů a podobně. Sůl, která není vázaná na potravu, je největším zdrojem stažení organismu, který pak vyžaduje uvolnění pomocí velkého množství tekutin. Když tyto potraviny omezíme, nemáme potřebu velkého množství tekutin a pak šetříme srdce i ledviny, což je jistě velmi důležité. Tak jako nadbytek tekutin není pro naše tělo příznivý ani jejich nedostatek, který náš organismus rovněž poškozuje.
U dětí je pochopitelně množství tekutin adekvátně menší. U nejmenších dětí do tří let je třeba důsledně dbát na to, aby veškerá strava byla převážně vlhká, převládají kaše, polévky a omáčky, malé děti nevypijí mnoho tekutin, a proto charakter stravy tomu musí odpovídat. U větších dětí je důležité přidat i tekutiny, ale přesto nesklouznout ani u nich k suchému charakteru stravy.
