Po konzumaci kravského mléka a výrobků z něj vás opakovaně trápí zdravotní problémy. Proč? Vaše obtíže jsou způsobeny některou ze složek kravského mléka. Vaše tělo si buď není schopno „poradit“ s bílkovinami, nebo s mléčným cukrem – laktózou. Pro další život je dobré vědět, co přesně a proč vám vadí, neboť z toho i vyplývá nezbytná dieta, kterou musíte dodržovat.
Mléko a mléčné výrobky? NE! Proč?
Existují tři základní příčiny, proč nemůžete běžně pít mléko a jíst mléčné výrobky. Můžete mít:
- ABKM (alergii na bílkovinu kravského mléka)
– dále rozlišujeme:
- alergii na kasein
- alergii na syrovátkové bílkoviny
- Intoleranci laktózy (nesnášenlivost mléčného cukru)
- IBKM (intoleranci bílkovin kravského mléka)
Rozdíly mezi alergiemi a intolerancí
Potvrzení diagnózy IBKM
Reakce na intoleranci kravského mléka bývají především pozdní, tudíž je celkem obtížné vystopovat, co potíže způsobuje. Často se proto stává, že pravou diagnózu se dozvíte až po několika letech od prvních projevů. Paradoxem je fakt, že IBKM lze diagnostikovat velmi jednoduše – pomocí krevních testů. Krev vám může odebrat a na laboratorní vyšetření zaslat obvodní lékař, alergolog nebo gastroenterolog. Důležité je mít ale na paměti, že výsledky testů mohou být zkreslené – falešně negativní nebo pozitivní. Hlavním důkazem je vaše reakce na potraviny a vymizení příznaků při dietě.
Léčba a život s IBKM – osobní zkušenost
Jedinou možnou léčbou IBKM je dieta neobsahující mléko a výrobky z něj. Existují případy, u kterých jsou některé mléčné výrobky snášeny dobře. To si ovšem musí každý z dietářů vypozorovat sám. Při zahájení diety doporučuji, na základě vlastní zkušenosti, plně bezmléčnou dietu a teprve po nějaké době začít testovat, zda a co tělo „snese“.
Neočekávejte, že vám hned den po nasazení diety ustoupí všechny příznaky. Při dlouhotrvajících obtížích může trvat několik měsíců, než se dají střeva zase do pořádku a tělo bude fungovat tak, jak má. Mezitím můžete užívat probiotika, která mají blahodárné účinky na střevní mikroflóru. Na trhu naleznete velké množství těchto léků, resp. doplňků stravy. S výběrem těch správných vám zajisté pomůže každý lékárník.
Léčba – bezmléčná dieta
Kravské mléko (a výrobky z něj) je bohužel při IBKM pro vás tabu, ale můžete ho nahradit jakýmkoliv jiným rostlinným. Někteří lidé dobře snášejí konzumaci kozích a ovčích výrobků, přestože jejich bílkoviny jsou velmi podobné těm kravským.
Upozornění: Nestačí pít mléko bezlaktózové – toto mléko je zbaveno pouze mléčného cukru laktózy, ale mléčnou bílkovinu nadále obsahuje!
Na jedné straně je samozřejmě dobře, že nám záleží na tom, co jíme. Že studujeme etikety na potravinách, zajímáme se o nejrůznější alternativy a nové směry, zkrátka, že máme snahu se vzdělávat. Jenomže – bohužel – v dnešní elektronické době, kdy pro většinu z nás je prvním a rozhodně nejspolehlivějším rádcem pan Internet, je roztříštěnost ‚zaručených‘ tvrzení tak obrovská, že jeden není schopen se v tom nějak normálně zorientovat. A je-li v oboru laik, pak jsme si skoro jisti, že má jen pramalou šanci oddělit zrno od plev a vybrat si z toho informačního chaosu nějaké smysluplné sdělení.
A tak se často setkáváme s tendencí jednostranně podléhat ‚trendovým‘ záležitostem a řešit věci ještě před samotným počátkem, resp. jediným náznakem, že je opravdu potřeba se danou záležitostí zabývat. A tak vesele řešíme jedno velké nic, už tak nějak preventivně. No a možná taky trochu proto, že Marcela odnaproti ‚to‘ řeší taky…
Řečeno obecně.
Pojďme se ale vrátit zpět pít či nepít kravské mléko. V této souvislosti je třeba zmínit ještě jednu velice důležitou věc. Než se totiž dostaneme k tomu, zda ano nebo ne (stále v souvislosti s konzumací kravského mléka a výrobků z něj), musíme si ujasnit, co vlastně znamená výraz ‚alergie‘ a jak se liší od běžnější ‚potravinové intolerance‘.
Zjednodušeně řečeno, potravinová alergie je stav vyvolaný požitím určité alergizující potraviny, díky které je aktivován náš imunitní systém. Nástup symptomů je velice rychlý, nezřídka už během několika sekund, a projevy bývají různé; od dobře známých kožních reakcí, přes pálení rtů, potíže se zažíváním nebo dokonce, ve vážných případech a silné alergické reakci, až po život ohrožující anafylaktický šok.
V případě potravinové intolerance (nesnášenlivosti) je situace odlišná. Tady totiž nejde o klasickou (okamžitou) alergickou reakci imunitního systému. Nástup příznaků bývá pozvolný a často nenápadný (pobolívání hlavy, permanentní zahlenění, poruchy spánku, zvýšená únava, četnější průjmy nebo naopak zácpa apod.); zkrátka mnohé tyto příznaky jsou často považovány za ‚normální‘. Díky tomu je pak odhalení příčiny takových potíží komplikovanější a časově náročné.
V současné době pozorujeme poměrně významný (a pro nás ‚výživáře‘ i smutný) trend ve stravování, kterým je omezení nebo dokonce úplné vyloučení některých základních potravin z běžného jídelníčku. Toto bohužel není záležitostí pouze laické veřejnosti; nezřídka se setkáváme s tím, že i samotní výživový poradci některé potraviny doslova démonizují. Jako již několikrát zmiňované kravské mléko. Podobně je na tom třeba pšenice, resp. lepek.
Mnohdy jde ale jen o planý poplach a určitý druh davového šílenství. Každý jsme totiž jiný a bylo by naivní myslet si, že právě u mě bude (ne)fungovat to, co u sousedovic.
Jak se k tomu všemu tedy postavit? Rozumně, jak jinak!
Pokud jste alespoň trochu vnímaví ke svému tělu, nebude pro vás problém vypozorovat, že vám některá potravina třeba úplně nesedne. Že když ji sníte, zatíží váš organismus nějakým nestandardním způsobem. Pojmete tedy podezření na domnělou intoleranci (či alergii) a možná zkusíte na pár dní onu diskutabilní součást z vašeho jídelníčku vypustit.
Abyste ovšem získali jistotu, není dobré setrvat pouze u domácí diagnózy, zvláště jedná-li se o některou ze základních a běžných složek potravy. Samozřejmostí by měla být následná návštěva u odborníka, který na základě testů potravinových intolerancí potvrdí, rozšíří nebo třeba vyloučí vaši – dosud domnělou – intoleranci. A také doporučí následný vhodný postup. I to je totiž velice důležitá součást cesty ke zdravému životnímu stylu! Protože – jste-li s nějakou potravinou na válečné stezce – nestačí ji pouze vyloučit. Je třeba, a dokonce nutno, nahradit ji jinou, s podobnými nutričními hodnotami. Jedině tak nedojde k podvýživě, resp. fatálnímu nedostatku některé ze základních živin!
Kravské mléko není ideální, sójové však také ne!
Mnoho lidí již tuší, že kravské mléko není pro děti tak ideální potravinou, jak vyplývá z masivní propagandy, která se hluboce zažrala do našich myslí, a nahrazují kravské mléko mlékem sójovým. Není to náhražka zrovna ideální, protože sójové mléko obsahuje výrazně méně vody, kterou dítě potřebuje a kterou získává z mateřského mléka. V současnosti se stále prodlužuje doporučená doba kojení. V určité době, hlavně díky profesoru Švejnarovi, který se za své výroky v pozdějším věku národu omluvil, byla pokládána za dostatečnou doba kojení do půl roku. V myslích současných matek se tato doba prodloužila do jednoho roku a nenápadně jsou prosazovány názory (v této době zatím extrémní, ale nevylučuji, že během několika let budou normální), že by mělo být dítě kojeno až do tří let věku. Není to pravděpodobně proto, že by mateřské mléko bylo tak úžasné a nezbytné, i když matka v mléce předává dítěti protilátky, a tím zlepšuje jeho imunitu, ale i proto, že se kojené dítě může vyhnout velkým chybám ve výživě, které mohou mít později katastrofální důsledky. Sójové mléko obsahuje mnohonásobně (dá se říci, že desetinásobně) více bílkovin než mateřské mléko, a to pro takového kojence není vůbec dobrá zpráva. Obsahuje i větší množství škrobů a tuků či fosforu a síry a v takovém případě určitě neplatí, že čím více, tím lépe, protože ideál musí být vždy srovnáván s mateřským mlékem. Sója může také vytvářet alergické reakce a je pokládána za třetí nejčastější alergen hned po mléku a vaječném bílku.
Na složení mléka má také zásadní vliv strava, proto by se maminka měla stravovat podle zásad zdravé výživy. Pokud to dítěti i mamince vyhovuje, měla by maminka kojit své dítě co nejdéle. Vhodné přikrmování by mělo začít od ukončených 6 měsíců, mělo by být včasné (v době, kdy už je potřeba energie a živin vyšší než může poskytnout výlučné a časté kojení), dostatečné (dostatek energie, bílkovin a mikronutrientů k naplnění výživové potřeby), bezpečné (hygienické skladování a příprava) a správně podáváno (v souladu s náznaky hladu a sytosti dítěte). Časté kojení podle potřeby by mělo pokračovat do dvou let věku dítěte nebo déle.
Mléčná bílkovina – kasein – je v podstatě lepidlo, které se ostatně jako skutečné lepidlo využívalo, zvláště k lepení papíru. V našem organismu se bohužel chová stejně. Vytváří vazký a pevný sliz, který omezuje nejen cirkulaci tekutin, ale i metabolismus buněk a působí i jako nervový jed.
Neschopnost zpracovávat kasein bývá poměrně častou příčinou nervových poruch u dětí a nemocí, které s nimi souvisejí. Objevuje se také u astmatu, tedy onemocnění úzce spjatého s nervovým systémem. Stejně tak u části alergií, a zejména psychických poruch, jakými jsou nadměrná úzkostnost, psychická labilita, agresivita a jiné. Mléko tím však ještě nevyčerpalo všechny své možnosti. Přináší do organismu i hlen neboli mucin. Ten se usazuje v dýchacích cestách, vedlejších dutinách nosních, střevech a gynekologických orgánech. Zde pak tvoří živnou půdu pro mikroorganismy, které se odtud šíří v pravidelných intervalech a způsobují častou nemocnost dětí i dospělých v podobě chorob dýchacích cest, střevních problémů, snížené imunity a střevní dysmikrobie ovlivňující chod celého organismu, z níž může vzejít až tvorba karcinogenních látek v tlustém střevě. Hromadění hlenu v pohlavních orgánech z valné části způsobuje funkční neplodnost žen.
NAŠE DOPORUČENÍ A ZÁROVEŇ PŘÁNÍM NA ZÁVĚR.
Nevěřte všemu, co si přečtete na internetu, a řiďte se především zdravým ‚selským‘ rozumem. Tím svým. Protože univerzální návody nefungují a žádný extrém není dobrý. Natož, jde-li o tak zásadní záležitost, kterou stravování bezesporu je!
Zdroje: MUDr. Josef Jonáš – Kde končí duše a začíná tělo, Eminent
https://www.proalergiky.cz/redirect/496
http://www.petrhavlicek.cz/clanek/koprivka-tak-to-bude-alergie
© MUDr. Josef Jonáš – Mléko jako supertoxin
