Ovlivňují střevní organismy naše zdraví?

MUDr. Josef Jonáš v knize Praktická detoxikace píše: „Tlusté střevo je orgánem vylučovacím, kudy odchází odpad z potravy. Dějí se v něm však i jiné pochody – vstřebávání živin, vody, tvorba některých vitaminů, na nichž se podílejí mikroorganismy tlustého střeva, a dochází zde rovněž k některým dějům majícím vliv na imunitní systém. Všechny látky vstřebané z tlustého střeva procházejí játry, kde se uskutečňují další metabolické či detoxikační procesy. Proto vše, co se střevem souvisí, souvisí zároveň i s játry. Tlusté střevo obsahuje obrovské množství různých mikroorganismů – popisováno je asi 400 druhů. Všechny v něm mají určen svůj počet a místo pobytu. Kvůli nim ve střevě existuje prostředí odpovídající jejich nárokům. Jestliže je skladba mikroorganismů fyziologická a jejich množství souvisí s fyziologickými poměry, nazýváme tento stav střevní symbiózou. Pokud dojde k přemnožení některých druhů mikroorganismů či k jejich přesídlení do jiné části střeva, vzniká stav, který nazýváme střevní dysbióza. O vlivu střeva na náš organismus bychom mohli hovořit ještě dlouho, proto se přírodní medicína tomuto tématu tolik věnuje. Střevo má reflexní vliv na další orgány v lidském těle.“

Několik let zpátky vzniklo mezinárodní konsorcium pro studium lidského mikrobiomu zaměřeného na vytváření komplexního souboru dat na základě sekvenování nové generace, jenž by měl umožnit charakterizovat vztahy mezi složením mikrobiomu a lidským zdravím. S tím je spojeno i odvození obrovského množství dalších informací nezbytných pro intepretaci složení střevního mikrobiomu u různých skupin lidí, avšak mnohé z nich nejsme ještě schopni interpretovat.

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.

Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena. Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat. Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti.

Výzkum posledních let naznačuje, že střevo a jeho extrémně složitý ekosystém má podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života, uvádí česká Akademie věd.

V průběhu několika posledních desetiletí u obyvatel zejména vyspělých zemí prudce narůstá výskyt imunitně zprostředkovaných onemocnění. Tato skupina onemocnění zahrnuje hypersenzitivity, jakými jsou především alergie či alergické astma, autoimunitní onemocnění, jako je Crohnova choroba, postihující v České republice ročně desítky lidí na každých 100 tisíc obyvatel. Dalšími chorobami ovlivňovanými či přímo spouštěnými změnami v našem mikrobiomu jsou ulcerózní kolitida, diabetes mellitus typu 1, roztroušená skleróza či revmatoidní artritida a mnoho dalších. Dramatický nárůst těchto nemocí byl dáván do souvislostí s moderním způsobem života, jehož samozřejmou součástí jsou vysoce hygienické návyky, přístup k chemicky ošetřované vodě a potravinám a také nadměrné užívání antibiotik. Vlivem těchto faktorů se postupně omezuje náš kontakt s mikroby v prostředí a kvůli antibiotikům a různým dezinfekčním prostředkům dochází k násilnému odstraňování „starých přátel“ z lidského organismu. Velké množství vědeckých poznatků získaných během posledního desetiletí však přesvědčivě dokazuje, že střevní mikroorganismy jsou nepostradatelné pro správný vývoj lidského imunitního systému a imunoregulaci. Zásadní roli hraje nejen druhové složení střevního mikrobiomu, ale i jeho rozmanitost či stabilita. Jakékoli změny mikrobiomu, zejména úbytek rozmanitosti a dysbalance, totiž předurčují lidskou populaci k přecitlivělosti a vývoji či klinické manifestaci autoimunitních onemocnění. Není tudíž překvapivé, že v chudších zemích zejména rozvojového světa, v nichž jsou realitou nižší hygienické standardy, jsou všechny tyto choroby vzácné.

Výzkum během posledních několika málo let, zahrnující také první klinické studie, přinesl ohromné množství dat a zároveň i naději pro prudce narůstající počet lidí trpících imunitně zprostředkovanými chorobami. Zároveň je třeba přílišný optimismus tlumit, jelikož jsme spíše na samém začátku a neznáme odpovědi na mnohé klíčové otázky. Studium mikrobiomu a jeho vlivu na naše zdraví a především imunitní systém ovšem každopádně představuje nosný výzkumný směr s potenciálně zásadními terapeutickými aplikacemi.

Zdroje: