Slovo imunita se stává hodně frekventovaným. Málokdo si však dokáže pod tímto slovem něco konkrétního představit. Lékárny se hemží prostředky na zvýšení imunity a reklama slibuje zlepšení imunity tu po požití výtažků z hub, nebo z různých léčivých rostlin. Imunita jako obrana organismu před infekcemi, to je, myslím, jasné každému člověku. Méně jich však už tuší, že imunitní buňky a imunitní látky vznikají na mnoha místech organismu.
Namátkou jmenuji kostní dřeň, slezinu, střevo, thymus, plíce, atd. Těžko si lze tedy představit, že po požití nějaké pilulky začnou tato místa v lidském organismu pracovat lépe, výkonněji a imunitní buňky se pohybovat čileji.
Počet lidí s problémy s nízkou funkcí imunity stoupá, avšak málokoho napadne, že poruchy imunity jsou i alergie, autoimunitní onemocnění. Také existence zhoubného nádoru předpokládá poruchu specifické protinádorové imunitní funkce. Lidé jsou často nemocní, u městského dítěte se statisticky předpokládá šest až 8 onemocnění ročně. Nejsou výjimkou děti, jež právě užívají svá pátá antibiotika v roce, anebo dospělí, již v řadě vyberou šestery antibiotika, než dosáhnou vyléčení své angíny.
Někde musí být chyba, když počet alergiků stoupá, počet lidí s autoimunitními chorobami stoupá, počet nádorových onemocnění stoupá i nemocnost stoupá. Teorií je několik. Životní prostředí, stres, anebo příliš sterilní život bez špíny a mikrobů. Také jsem se dočetl, že za problémy s imunitou mohou špatně ošetřené trávníky mezi domy, a kdyby bylo více betonu, bylo by méně alergiků.
Při hledání společného jmenovatele se detoxikační medicína dostala do míst, kde by člověk obyčejně problém nehledal. Do mozku. Neuroimunologie zná dobře pojem řízení imunitního systému. Měli bychom tedy hovořit nikoliv o poruchách imunity, neboť imunita za to nemůže, jen je špatně řízena. Každého napadne, že při špatně prosperujícím státu nebude stát dobře řízen, při krachující továrně nebude vina v dělnících, ale ve vedení této továrny. Když je rodina zadlužená, ví se, že v rodině není nikdo, kdo by dokázal řídit ekonomiku rodiny tak, aby existovala. Právě tak je to u imunitního systému. Častěji se projevuje chyba v řízení imunitního systému. Protože máme možnost pomocí EAV přístroje a softwaru se pohybovat v mozku celkem svobodně, nebyl problém zjistit, že řízení imunitního systému vychází z lobus parietalis, tedy z kůry týlního mozkového laloku, kde nacházíme poruchy u toxické zátěže u všech typů chybně fungující imunity.
Příčinou poruch řízení imunity je takzvané mikrobiální ložisko tvořené viry, bakteriemi, parazity a jinými mikroorganismy, respektive velmi často jejich fragmenty DNA. Nechovají se jako infekce, ale chovají se jako počítačový virus, který narušuje dané programy pro tuto část mozku. Pak není daleko analogie počítačů, i když řízení imunitního systému by možná bylo nad síly i těch nejmodernějších kompjútrů.
Nárůst toxické zátěže této části mozku souvisí s psychikou, konkrétněji s emocemi. Existenční stres vzbuzující strach, agresi či deprese působí na mozek tak, že přes mozkovou krevní bariéru se do mozku dostávají různé mikroorganismy, resp. jejich zlomky. Nakonec dítě se mnohdy s touto toxickou zátěží již rodí, jak si můžeme ověřit při vyšetření novorozenců. Vliv má již psychika matky v průběhu těhotenství, resp. psychika celé rodiny, protože vše spolu souvisí.
Jediná cesta, kterou vidím, je zaměřit se na odstranění příčin poruch regulace a řízení imunitního systému. Při odstraňování těchto problémů, při prevenci těchto problémů musíme pochopit lépe funkci mozku a musíme najít řešení pro zlepšení této funkce. Chemické léky ani operaci pravděpodobně tím řešením nebudou.
Dostatek inspirace nalezneme ve světě kompjútrů. Programy a odstraňování virů narušujících funkci našeho počítače jsou podle mě inspirující i pro práci s lidským organismem. Copak lidský organismus se liší od okolního světa tím, že v něm nepanuje nadvláda informací? Zajímavé je, že všichni zodpovědní lidé, jako je lékařská veřejnost nebo například úřady schvalující různá léčiva nad slovem informace kroutí hlavou, a přitom drží v ruce mobilní telefon, mají zapnutý monitor svého počítače a za zády jim hraje rozhlasový přijímač. My řešení tohoto problému již máme. Nyní je třeba, aby ti, kteří si zvolili profesi léčit lidi, se nad tím zamysleli.
Text: MUDr. Josef Jonáš, 4. 3. 2014
